Články

Fišer do senátu

Základní otázky a odpovědi v souvislosti s kandidaturou Jiřího Fišera do Senátu Parlamentu České republiky:

Proč chcete do Senátu?

Od roku 1990 jsem dělal politiku jako výraz svobodné občanské aktivity, jako své hobby. Profesí jsem projektant – vodohospodář, bavilo mne to a slušně živilo a měl jsem nad politikou potřebný nadhled. Osud mi nakonec dopřál postavit se v roce 2010 do čela města Tábora. Po prvním volebním období kupodivu nepřišel výprask, ale výrazné vítězství hnutí Tábor 2020, které jsem před osmnácti lety založil. Ucházet se o postup do vyšších pater politiky nepovažuji s ohledem na mé šestadvacetileté zkušenosti z „terénu“ nijak opovážlivé či nepatřičné. Jistě, je odvážné, ale také snad i logické a činím tak s pokorou. A proč Senát? Považuji jej za radu starších, je uvážlivější a klidnější než Poslanecká sněmovna. Nerad totiž křičím, nerad zvyšuji hlas a nerad bouchám do stolu. Jsem také v mnoha věcech spíše solitér, nespoléhám tolik, že věci za mne zařídí někdo jiný.

Nemá to být trafika?

„ Trafika“ tak, jak to myslíte, je něco, co vám někdo dá. Ale mně nikdo nic nedává. Stojím tady proti konkurenci velkých politických stran a jako vždy musím „zabojovat“, nic mi nespadne do klína. Někomu stačí kývnout na nabídku velké politické strany, případně do ní rychle vstoupit, ocitnout se na její kandidátce na volitelném místě a kariéra je na světě. Ale to nikdy nebyl, není a nebude můj případ.

Co z Vašeho případného vstupu do Senátu jako volič budu mít?

Rozhodnete se pro rovnováhu. Pošlete do Senátu člověka, který má potřebné zkušenosti a kontakty, ale není na vodítku stranických funkcionářů a používá svůj rozum. Vidím-li problém, nemusím se chodit ptát na imaginární centrálu, jak se k němu mám postavit.
S ohledem na své životní zkušenosti i zázemí se nepotřebuji předvádět, ani hromadit majetek. Neslibuji nesmysly, neslibuji vše zdarma, neslibuji blahobyt. Slibuji dohled a zarputilost v dodržování pravidel hry, pravidel mezilidské slušnosti a principů humanity. Jsem jistě místní patriot, ale současně na rovinu říkám: Senátor není lobbista, který vozí z Prahy kšefty kámošům a klientům. Je především ten, kdo se zastane poškozeného tehdy, není-li naplňováno právo a nerespektují-li se zákony. Ten, kdo je ve stálém spojení s celým svým obvodem bez ohledu na to, odkud sám pochází. Ten, který dbá na vyváženou podporu a rozvoj senátního obvodu, zejména v místech takzvaně slabších.

V čem jste jiný, než konkurence?

Nejsem typický funkcionář úřednicko-papalášského střihu (což samozřejmě netvrdím o všech svých konkurentech). Spojuji v sobě 26 let politické praxe od zapáleného lepiče listopadových plakátů, přes dvě desetiletí neprofesionálního člena rady města až po starostu druhého největšího jihočeského města a krajského zastupitele. Vím, co je to euforie při sportu či emoce při jam session muzikantů. Znám svůj obvod z terénu – nejen jako předseda Svazu měst a obcí Jihočeského kraje, ale i jako tvůrce mnoha vodohospodářských studií, územních dokumentací a projektů v bezpočtu jihočeských sídel – včetně malých vesniček a osad. Táborsko a Písecko mám zkrátka zmapované. Vnímám autenticky lokální provázanost regionálních starostí s problémy celostátními tak, jak je cítí zdejší lidé.

Nehrozí Vašim mimotáborským voličům něco jako táborská sebestřednost?

Rozhodně ne. Je potřeba si uvědomit hlavní poslání Senátu. Je to především činnost zákonodárná. Senát projednává návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou, které může schválit, zamítnout či vrátit dolní parlamentní komoře s pozměňovacími návrhy. Bez souhlasu Senátu nelze přijmout ústavní a volební zákony. Senát jako celek má zákonodárnou iniciativu, může tedy navrhovat zákony. V případě, že je rozpuštěna Poslanecká sněmovna, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu.
Kromě rozhodování na schůzích Senátu a odborné práce ve výborech a komisích se senátoři mají intenzivně věnovat podpoře, rozvoji a propagaci regionů, které zastupují. Zdůrazňuji regionu, nikoliv tedy jen města kde bydlí. A já? Jednoduše a stručně – chtěl bych se řídit jedním ze svých volebních hesel: „V Táboře starosta, v Senátu Jihočech, nezávislý na velkých stranách a stále v centru dění.“

Co bude s radnicí, budete-li zvolen?

V praxi řady senátorů je jejich paralelní činnost s prací na radnicích či magistrátech dost běžná. Základem všeho je spolehlivě fungující městský úřad, což je dáno. Ale přesto tvrdím, že dělat vedle Senátu dlouhodobě něco dalšího je velmi obtížné. Současně jsem si vědom toho, že volební výsledek Tábora 2020 v posledních komunálních volbách je tak výrazný a zavazující, že by nám naši příznivci velmi zazlívali, kdybychom funkci starosty opustili. Pokud by však tato situace nastala, jednali bychom v táborském politickém prostředí o mém případném nástupci či nástupkyni ze zastupitelek a zastupitelů našeho hnutí. Po nezbytnou dobu bych vykonával obě činnosti paralelně. Organizačně to přizpůsobit lze a termínově by to bylo poměrně blízko k příštím komunálním volbám. V nich již, bez ohledu na výsledek letošních voleb senátních, na starostu rozhodně kandidovat nebudu. Dvakrát a dost. Po dobu případného „souběhu“ počítám s tím, že 2/5 svého platu starosty, odpovídající tedy dvěma dnům v pracovním týdnu, bych posílal na zvláštní transparentní účet. Peníze by pak šly na podporu nejrůznějších charitativních, kulturních či sociálně – dobročinných aktivit. Konkrétně a čitelně pro veřejnost.

Další články

Naši zastupitelé

Kontaktujte nás